Výzkum se zaměřil na tzv. „časově omezené stravování sladěné se spánkem“ (jíst jen v určitém časovém okně před spánkem) — hlavně jde o vynechání jídla několik hodin před ulehnutím. Tento přístup vypadá jako jednoduchý zásah do životního stylu, který by mohl zlepšit kardiometabolickou funkci.
Jak byla studie postavena a kdo se jí účastnil
Do studie bylo zařazeno celkem 39 osob ve věku od 36 do 75 let s nadváhou nebo obezitou. Účastníky rozdělili do dvou skupin: jedna držela „rozšířený noční půst“ s půstem 13 až 16 hodin, druhá skupina měla „běžný půst“ 11 až 13 hodin. U obou skupin platilo pravidlo, že poslední jídlo musí být minimálně 3 hodiny před spaním.
Účastníci také museli ztišit světlo 3 hodiny před spaním, aby se podpořil přirozený nástup melatoninu (spánkového hormonu) a podpořil hluboký spánek.
Co měření ukázala
Nejzajímavější výsledky byly u skupiny s rozšířeným nočním půstem. Ta vykázala pokles nočního krevního tlaku o 3,5 % a srdeční frekvence o 5 %. Důležité je, že tyto změny nastaly bez snižování příjmu kalorií.
Kromě lepšího tlaku a tepové frekvence se zlepšilo i řízení hladiny krevního cukru a inzulínová citlivost po glukózovém testu (test tolerance glukózy). To naznačuje, že načasování jídel může ovlivnit metabolickou rovnováhu.
Jak to použít v praxi a co dál
Nutriční specialistka ze San Francisca doporučuje přestat jíst nejméně 3 hodiny před spaním, nebo v rozmezí 2 až 3 hodiny, jak roste hladina melatoninu. Doporučuje také posouvat čas posledního jídla postupně — třeba o 15 minut denně.
„Existují různé způsoby, jak dát tělu nějaký čas po jídle, které vám mohou zajistit lepší spánek a podpořit celkové zdraví,“ říká specialistka, a jedním z nich může být i cvičení jógy.
Doporučuje se soustředit většinu kalorického příjmu na denní dobu, protože tělo kalorie zpracovává lépe ráno (což může pomoct i s kontrolou hmotnosti) a také udržovat rovnováhu mezi hydratací a spánkem.
Je ale potřeba zmínit omezení studie: nemusí odrážet širší populaci. Komfort a osobní preference mohou některým lidem ztížit přechod na takový režim. Proto je lepší postupovat dlouhodobě a měnit návyky pozvolna.
Studie tak naznačuje směr, který by mohl pomoct zlepšit kardiovaskulární kondici u mnoha lidí, a podobný efekt může mít i intenzivní fyzická aktivita, a je to podnět k dalšímu výzkumu. Tento přístup může představovat průlom v péči o zdraví, který se dá celkem snadno začlenit do běžného života.
