Kdo to našel a jak
Během rutinních hloubkových cvičení detekovaly pokročilé přístroje (například multibeam sonar) na dně zálivu Golfe de Saint‑Tropez dřevěný trup lodi dlouhé 30 metrů, ležící v ledově chladném a naprosto tmavém prostředí v hloubce více než 2 500 metrů. Podmínky nedovolují potápěčům vstup, takže místo zkoumají podmořské drony a ROV (remotely operated vehicles) vybavené kamerami, světly a robotickými pažemi — práce probíhá z bezpečí nad hladinou.
Co vrak prozrazuje
„Camarat 4“ je zatím nejhlubší zdokumentovaný vrak ve francouzských vodách a může naše znalosti o renesančním obchodu v regionu výrazně rozšířit. Na palubě se našlo téměř dvě stě keramických džbánů s květinovými a geometrickými vzory, žlutě glazované talíře a svazky kovových prutů (patrně železných), které mohly sloužit jako náklad nebo balast. Dále byly nalezeny šest děl, velká kotva, nádobí na vaření (cooking pots) a navigační nástroje — zlato nebo šperky tam ale chybí.
Podvodní archeoložka Marine Sadania v rozhovoru pro Le Monde řekla: „Je to jakási časová kapsle zachovaná daleko od bouří a lupičů na hladině.“ Sarah Kuta ze Smithsonian Magazine pak upozornila, že běžný náklad může být pro historiky cennější než zlato, protože ukazuje, jak vypadaly každodenní předměty té doby.
Co s tím budou dělat dál
Objev otevírá zajímavé možnosti dalšího výzkumu. France’s Department of Underwater and Submarine Archaeological Research (DRASSM) plánuje vytvořit 3D “digitální dvojče” vraku, takže studenti i návštěvníci muzeí budou moci místo virtuálně prozkoumat „jako by pilotovali robota“. Kvůli zachování a riziku poškození se ale nepředpokládá rozsáhlé vylovení artefaktů.
Náklad a kam loď mířila
Analýza naznačuje, že zboží pocházelo z Ligurie na severu Itálie a loď pravděpodobně směřovala do přístavů ve Francii či Španělsku. To potvrzuje roli zálivu Saint‑Tropez jako významné obchodní trasy v 16. století, podobně jako u dalších historických vraků Lomellina a Sainte‑Dorothéa.
Moderní problémy pod hladinou
Vedle historického nákladu vědci našli i moderní odpad — plastové lahve, plechovky od piva a rybářské sítě — které ukazují, že i hluboko pod hladinou jsou viditelné následky současné lidské činnosti. I 1,6 míle pod hladinou leží tyto běžné kusy odpadu vedle renesančního vraku, což varuje před trvalými následky pro oceán.
Objev „Camarat 4“ nám dává pevné pouto k minulosti a zároveň připomíná, že ochrana moří je důležitá pro budoucí generace. Zachování tohoto podmořského artefaktu slibuje odhalit další tajemství renesančního obchodu a zároveň volá po odpovědném přístupu k našim oceánům.
