Proč se dny vlastně prodlužují?
Vědci říkají, že za zpomalováním stojí gravitační působení Měsíce. Proces se nazývá přílivová přetahovaná — přílivy tahají na Zemi a působí jako brzda. Měsíc svou gravitací zvedá přílivy, které nejsou přesně v linii s Měsícem kvůli tření v oceánech a na mořském dně. To tření odebírá malé množství rotační energie Země a přenáší ji na Měsíc. Výsledkem je, že Země rotuje pomaleji a Měsíc se pomalu vzdaluje. Je to něco jako když jemně zatlačíte nohou na otáčející se kancelářskou židli — otáčky klesnou, byť jen trochu.
Rozdíl mezi slunečním a hvězdným dnem
Když říkáme „den“, myslíme obvykle sluneční den — 24 hodin. Existuje ale i hvězdný den, který měří rotaci Země vůči hvězdám a trvá o něco méně než 24 hodin. Důvod je prostý: zatímco se Země otáčí, zároveň obíhá kolem Slunce, takže musí udělat trochu víc než jednu otočku, aby se Slunce objevil na stejném místě na obloze.
Jak vědci měří, že se Země zpomaluje?
Vědci kombinují superpřesné hodiny s astronomickými pozorováními a starými záznamy o zatměních, aby sledovali malé nesoulady mezi časem a rotací Země. Organizace jako International Earth Rotation and Reference Systems Service (IERS) a U.S. Naval Observatory hrají při tom klíčovou roli. Na základě těchto měření se zavádějí přestupné sekundy, které pomáhají udržet světový čas v souladu s rotací Země.
Kdy bychom mohli mít 25hodinový den?
Myšlenka 25hodinového dne je reálná, ale až v geologicky vzdálené budoucnosti. Odhady říkají, že pokud by současný trend pokračoval, mohlo by k tomu dojít za přibližně 200 milionů let. To je doba tak vzdálená, že pro současnou společnost nebo kalendáře to nemá praktický význam.
A i když je hlavním faktorem Měsíc, přílivy nejsou jediná věc, která rotaci mění. Pohyby hmoty — například tání ledovců nebo přesuny podzemních vod — také mírně ovlivňují rotaci Země. Teoreticky by i velké inženýrské projekty mohly zanechat měřitelnou stopu na rotaci planety, ale tyto efekty jsou zatím velmi malé.
Téma zpomalování rotace Země nám neukazuje jen možné budoucí změny, ale i to, jak složitě Země a její Měsíc spolu „hrají“. Poznatky z prací institucí jako University of Toronto, pod vedením astrofyzika Normana Murraye, ukazují, jak fascinující je sledovat tyto pomalé, ale nevyhnutelné geologické procesy. Ačkoliv 25hodinové dny pravděpodobně nezažijeme, pokračujeme v objevování vesmíru a lépe porozumění naší planetě a jejím cyklům.
