Hlavní poznatky a jak studie probíhala
Cílem studie SCREESCO bylo zjistit, zda preventivní screening sníží úmrtnost a nemocnost spojenou s kolorektálním karcinomem. Účastníci, všichni ve věku 60 let, byli náhodně rozděleni do tří skupin: jedna podstoupila jednorázovou kolonoskopii, druhá dvě kola testu FIT, a třetí sloužila jako kontrolní skupina bez screeningu. Průměrná doba sledování činila 4,8 roku. Výsledky ukázaly, že kolonoskopie snížila počet případů karcinomu v pokročilých stádiích o 38 %, zatímco test FIT dosáhl 19 % snížení oproti kontrolní skupině.
Detekce v raných stadiích
Kolonoskopie podle studie detekovala 58,7 případů kolorektálního karcinomu v raných stadiích na 100 000 osob ročně, zatímco kontrolní skupina zaznamenala 42,5 případů. U testu FIT bylo zjištěno 52,7 případů oproti 44,4 případům v kontrolní skupině. Tato data ukazují vyšší efektivitu screeningu jak u kolonoskopie, tak u FIT v časné detekci nádorů.
Bezpečnost a zdravotní následky
Studie také hodnotila bezpečnostní výsledky a zjistila malé zvýšení zažívacích a srdečních problémů, zvlášť během prvního roku po vyšetřeních. Přesto úmrtnost ze všech příčin zůstala podobná ve všech skupinách; bylo zaznamenáno 550 úmrtí na 100 000 osob ročně. Tyto nálezy ukazují, že screeningové metody jsou relativně bezpečné a mohou mít preventivní efekt, pokud se používají pravidelně.
Účast ve screeningu a metodická zjištění
Zajímavé bylo zjištění, že účast ve screeningu byla vyšší u žen při použití testu FIT, zatímco u mužů byla vyšší účast při kolonoskopickém vyšetření. Test FIT nabízí výhodu domácího provedení a použití nízkého prahu hemoglobinu (což umožňuje lepší zachycení časných lézí), a jde o neinvazivní přístup.
Globální situace kolorektálního karcinomu
Podle Světové zdravotnické organizace je kolorektální karcinom třetím nejčastějším nádorem na světě a druhou hlavní příčinou úmrtí na rakovinu globálně. V roce 2022 bylo zaznamenáno přibližně 1,9 milionu nových případů a více než 900 000 úmrtí. Pravidelné screeningové programy se považují za klíčový nástroj v boji proti této nemoci, zejména protože včasná detekce může výrazně zlepšit šance na přežití.
Vědci z Univerzity v Uppsale a Karolinska Institutet plánují pokračovat ve sledování účastníků až do roku 2030, což by mělo poskytnout definitivní data o dlouhodobém dopadu screeningu na úmrtnost z kolorektálního karcinomu. Podle autorů z obou institucí tato zjištění vzbuzují velkou naději a naznačují zásadní přínos screeningových programů pro veřejné zdraví.
