Historie a genetika — co to spojuje
Studii vedla profesorka Cristina Giulianiová z Univerzity v Bologni. Analyzovala genetický původ lidí ve věku 100 a více let, tedy centenářů, a odhalila zajímavé „přitažení“ k genetickému vzoru Západních lovců-sběračů. Tito lovci a sběrači žili v Evropě během posledního glaciálního maxima (poslední doby ledové) a jejich geny se ukázaly jako významná součást genetické mozaiky spojené s dlouhověkostí.
Ve studii porovnali 333 centenářů s 690 kontrolami. Každý genom vědci modelovali jako směs čtyř komponent: zemědělců, pastevců ze stepí, lovců-sběračů a íránsko-kavkazských skupin. Tenhle přístup pomohl pochopit, jak i malé rozdíly v dědičné DNA mohou ovlivnit délku života a imunitní odpovědi.
Co výzkum zjistil a jak to vykládají
Genetické analýzy ukázaly, že centenáři mají víc variant pocházejících od Západních lovců-sběračů na několika klíčových místech genomu, což může přispívat k pomalejšímu stárnutí. Tyto varianty mohly pomáhat přežívat v tehdejších tvrdých klimatických podmínkách a dnes možná podporují zdravé stárnutí tím, že tlumí „inflammaging“ (chronická nízkoúrovňová aktivace imunitního systému).
Prof. Giulianiová shrnuje závěry slovy: „V této studii ukazujeme příspěvek starověkých genetických komponent k fenotypu dlouhověkosti.“ Tahle genetická mozaika tak podle autorů otevírá cestu k lepšímu pochopení, jak lidé žili v extrémních podmínkách a proč někteří lidé dosahují vysokého věku i dnes.
Co studie neřeší a co by mělo přijít dál
Je třeba brát v potaz, že většinu centenářů tvoří ženy, což ovlivňuje statistickou sílu analýzy. Rozšíření studií o více mužů by pomohlo ověřit, jestli se stejné genetické vzory uplatní i u nich.
Vědci volají po dalších laboratorních experimentech, které by prokázaly, zda zděděné genetické varianty opravdu ovlivňují imunitní nebo metabolickou rovnováhu. Navíc zůstává otázkou, jak životní prostředí, socioekonomické faktory a další konfúzory ovlivňují genetickou složku dlouhověkosti, stejně jako prevence hypertenze může ovlivnit délku života.
Genealogická historie Evropanů a výsledky této studie dávají nový pohled na dlouhověkost. Naznačují, že dávné geny mohou hrát roli v dnešním lidském zdraví, a mohou v budoucnu pomoct odhalit další faktory, které ovlivňují délku života — což nám otevře nové cesty ke zlepšení zdraví ve stáří a k lepšímu pochopení genetických základů lidského života.
